Jak pochopit svět závislého člověka? Je třeba překlenout propast mezi „my“ a „oni“.

Závislost není věcí dané návykové látky nebo činnosti (alkoholu, drogy, počítačových her). Závislost vypovídá především o vztahu daného člověka k sobě samému a k jeho okolí. A především je to způsob, jak se vypořádat se životem. 

Dává závislost smysl?

Může se to zdát zvláštní, ale konání závislých lidí je do jisté míry smysluplné. Závislost je jejich způsob, jak se vypořádat se životem, který jim častokrát zasazuje tvrdé rány. Nedostatek rodičovské lásky a péče, fyzické a psychické týrání, neúspěchy v osobní i profesní sféře. Zatímco někdo si těmito úskalími projde zdánlivě bez poskvrnky, jiní to štěstí nemají. Jako by jim chyběly určité dovednosti, takže se všudypřítomné bolesti a utrpení nedokážou zbavit jinak než pomocí návykové látky. 

Opakem závislosti je blízkost

Britský žurnalista Johann Hari tvrdí, že opakem závislosti není střízlivost, ale blízkost. Tím jako by říkal, že pro pochopení světa závislých je důležité přestat je soudit a naopak překlenout propast mezi „námi“ a „jimi“, kterou si v sobě každý z nás nevědomky pěstuje. 

Zdroj: unsplash.com

Skutečně si za to můžou sami?

Tato propast se promítá do našeho myšlení, když nad závislými uvažujeme tím způsobem, že „si za to můžou sami“. Jako bychom tím říkali, že závislost je jen a pouze výsledkem volby daného člověka. A staví nás to do pozice, kdy se cítíme oprávněni pohrdat každým, kdo si „zvolil svůj vlastní úpadek“. 

Zdroj: unsplash.com

Zrcadlení našeho ego

Zatímco na druhých snadno vidíme chyby i nedostatky, sami u sebe toho nejsme schopni. Chybí nám totiž ten správný nadhled. Zrcadlení tedy pomáhá pojmenovat vlastnosti našeho ega, a to právě prostřednictvím někoho jiného. Jestliže máme potřebu neustále mezi sebou a závislými lidmi budovat propast, možná to tedy vypovídá více o nás samých. 

Zdroj: unsplash.com

Je třeba objevit, co máme společného

Závislí lidé nám mohou zrcadlit naši vlastní touhu po odpoutání se od reality, po úniku od problémů a po hledání uspokojení tam venku. A to je vlastně skvělá zpráva. Znamená to, že jakmile si uvědomíme, co vše máme se závislým člověkem skutečně společného, mnohem snáz ho pochopíme. 

Závislý člověk je především člověk

Pravdou je, že závislý člověk stojící před námi je především člověk, s nímž toho máme společného víc, než si často uvědomujeme. Narozdíl od nás má ale problém vzít svůj život do vlastních rukou a je tedy doslova závislý na vnějších okolnostech, kterými se nechává ovládat. 

Kupodivu ani tolik nezáleží na tom, co je příčinou jeho závislosti. Téměř vždy se totiž jedná o způsob, jak utéct před něčím nepříjemným – ať už je to těžké dětství, dospívání nebo problémy dospělého života.